Nejdříve mi byla seslána práce korektorky v místních novinách. Co to je? Opravování chyb a pravopisu. Nikdy jsem teda v češtině nevynikala, ale zřejmě dobou počítačů, které mě dost bavily a baví, na mě ty chyby z hlavy vyskakují samy. Jak já říkám, když jdu do práce: "jdu si přečíst noviny". A baví mě to! Dokonce i sport je čtivý a zajímavý. Docházím vždy odpoledně za roh do takové staré vilky (jak jinak tady v Krnově), kde se redakce nachází. Jsou tam fajn lidi a jeden zajímavý krnovský týpek zvaný FIDEL KUBA. Jo jo, novinář každým coulem.
Dříve jsem opravovala červenou tužkou na vytištěném papíru, ale jak říkám, práce s počítačem mě baví, tak jsem se naučila korekturovat přímo v počítači ve spešl programu. A je to super! :-))))
A další přivýdělek je v kamenictví. Tryskám jména na náhrobní desky. Olaláá! Je to taková práce "tupé ovce". Vypíchám z fólie vyřezaná písmenka a číslice, případně ozdobičku, a tryskám a tryskám a tryskám. Pak stroj čistím, doplňuju korund, uklízím dílnu, dám si kafe a tak podobně. Ale je to fajn, člověk u toho nemusí přemýšlet. A chlapci v kamenictví jsou jedna sranda za druhou.
Jak my v kamenictví říkáme, do dušiček je ještě spousta práce, takže zítra zase tradááá. Jenže pak je zima zimoucí a já budu mít utrum. Ale třeba se konečně dostanu k těm rukodělným výrobkům. Přece jenom vánoce jsou za dveřmi.
Pořád je co dělat a to je krása.
Žádné komentáře:
Okomentovat