Krvavé bramboráky

Nevím jak mě to napadlo, zřejmě jsem podobný recept někde četla, a tak jsem zkusila. Nastrouhala jsem cuketu, brambory a červenou řepu, vsypala hromadu koření a výsledek mňamka. Smažený bramborák je holt bramborák, i když je vytuněný jinýma surovinama. Byla jsem pochválena mamkou, strejdou i sestřenkou, a to je co říct :-)) jsou to totiž "masaři" a zeleninka jim moc nevoní :-))

Tak dobrou chuť!

Co jinak dělám?

Jelikož jsem se děsně nadlábla krupicové kaše a nemůžu se ani hýbat, zasedám k noťasu a splním jeden můj starý rest: ukázat kamarádkám a kamarádům, kde a jak od jara brigádičkuju.

Nejdříve mi byla seslána práce korektorky v místních novinách. Co to je? Opravování chyb a pravopisu. Nikdy jsem teda v češtině nevynikala, ale zřejmě dobou počítačů, které mě dost bavily a baví, na mě ty chyby z hlavy vyskakují samy. Jak já říkám, když jdu do práce: "jdu si přečíst noviny". A baví mě to! Dokonce i sport je čtivý a zajímavý. Docházím vždy odpoledně za roh do takové staré vilky (jak jinak tady v Krnově), kde se redakce nachází. Jsou tam fajn lidi a jeden zajímavý krnovský týpek zvaný FIDEL KUBA. Jo jo, novinář každým coulem.
Dříve jsem opravovala červenou tužkou na vytištěném papíru, ale jak říkám, práce s počítačem mě baví, tak jsem se naučila korekturovat přímo v počítači ve spešl programu. A je to super! :-))))

A další přivýdělek je v kamenictví. Tryskám jména na náhrobní desky. Olaláá! Je to taková práce "tupé ovce". Vypíchám z fólie vyřezaná písmenka a číslice, případně ozdobičku, a tryskám a tryskám a tryskám. Pak stroj čistím, doplňuju korund, uklízím dílnu, dám si kafe a tak podobně. Ale je to fajn, člověk u toho nemusí přemýšlet. A chlapci v kamenictví jsou jedna sranda za druhou.
Jak my v kamenictví říkáme, do dušiček je ještě spousta práce, takže zítra zase tradááá. Jenže pak je zima zimoucí a já budu mít utrum. Ale třeba se konečně dostanu k těm rukodělným výrobkům. Přece jenom vánoce jsou za dveřmi.
Pořád je co dělat a to je krása.

Výlet a cizí peří

O víkendu jsem byla na krátké návštěvě u kamarádky. Byla to spíš taková pracovní výpomoc, ale stálo to za to. U práce se mi dobře vykládá a taky výsledné dílo stálo za to.

A po práci jsem jako odměnu dostala wellness :-))) voňavou koupel s medem a skořicovým olejíčkem. Výborné! Ještě se prý přidává k medu mléko, ale to už zkusím sama doma. Ovšem skořicový olejíček si musím koupit, krásně voní a jak známo, skořice prohřívá, takže do nadcházející zimy super věc.

No a nakonec se chci pochlubit tím cizím peřím. Maminka kamarádky má úžasnou zahradu, ale tu nafotit by bylo namáhavé, protože má tolik kouzelných zákoutí, že se to fotkou nedá vystihnout. Co jsem ale nafotila je úroda vína odrůda MUŠKÁT. Takovouto krásu si nemůžu nechat pro sebe. Ovšem slíbila jsem, že neudám adresu, aby se jim na to nesnesli špačci z celé republiky.
A chuťově se to vůbec nedá přirovnat k hroznům z obchodu. Mňam.

Home sweet home

Už dlouho jsem nic neušila, nevyšila, nevytvořila jiného, než korálky. Tak ukážu jednu starší věc, která už má i svou majitelku - kamarádku Jindřišku.
Je to můj prvovýrobek na téma HOME SWEET HOME. Mám v hlavě plno dalších nápadů, tak se budu snažit je brzo zrealizovat. Vánoce se blíží, bude třeba plno dárečků. A tyto malé drobnosti určitě vždy potěší.

Jedu v korálkách

Stále mě neopouští inspirace s korálkama - momentálně mám "slzavé" období :-))))

A jedna malinká swarovskiho slzička..

A přitom bych tak ráda vytáhla šicí stroj nebo vyšívací jehlu, ale nejde to. Ruce momentálně šátrají pouze po korálkách a drátkách. Ale baví mě to jako blázen! Jupííí :-)))